měl jsem toho teď poměrně dost, takže se spožděním.
bojím se jen jednoho jediného tvora. jediného tvora ze všeho, co jest. merhaut jím není.
aspoň je možnost podívat se, co milý dobrý merhaut nabízí: dvojkanálový okleštěný zvuk na ptačích budkách. dobrovolně se sváže do kozelce a bude tvrdit, že je to nutnost a naprostá pohoda. většina lidí s nim asi souhlasí.
já ti agustini nabízím Stereo: full house od nejnižší hlasitosti na sloupech.
v noci v paneláku.
bez tlumení a úprav za hromady zlaťáků a stříbrňáků.
noční (téměř) plnohodnotný poslech bez problémů v sousedském soužití.
tak.
teď je toho potřeba spoustu říct, a to nebude zdaleka ani začátek:
vím, jak si tady na fóru stojím s pověstí. většina si myslí, že jsem v životě neslyšel dobře hrající aparát a že jsem (to v v lepším případě) švorcový sympatický žvanil. jsem dříč. 2 roky tvrdé práce mám za sebou. a poslouchám jedině v noci. ve dne není nic pořádně slyšet. a aby něco dobře slyšet bylo, musíš vydat majlant a mít výkon jako svině. v noci je to jiná.
většina ví o tichém nočním poslechu naprosté hovno a jenom si honí triko podle toho, co kde vyčetla. a většina z toho jsou naprosté píčoviny. to jsou silná slova. upozorňuju, že mluvíme o tichém nočním poslechu. o poslechu v tichu. že jsme ve vláknu Nocny posluch! slova je třeba něčím podepřít - protože vážně už mě nikdo nebere pěkný čas, chce to něco ne nerozhodnutelného. něco jasného: jednou jsem do vlákna tuším "Ženy v hudbě" dal vedle jistě zajímavých osobností odkaz na tuhle desku:
jmenuje se Haunted a je od zpěvačky POE. byl jsem pak umravněn slovy o devalvaci vlákna a Ale Pugačevě. o Poe se už pak nikdo nikdy nezmínil...
asi by jako důkaz, že mluvím naprosto vážně, nemělo smysl říci, že třeba album Buty-Normale je fantasticky nahrané stereofonní album. aby bylo jasné, jestli číst dále, tak ti navrhuju agustini: sežeň si cdčko POE-Haunted(2004). je to pop. ale co dnes není, že? je to pop, ale koncepční, špičkově nahraná záležitost. stereo jako řemen. jestli se ti bude zdát, že teď kecám, že to je skutečně jen dadaftova vlákno prznící vsuvka, ničím nezajímavá běžná komerční sračka, poprávu bez jakékoliv reakce, nemusíš dál číst. v tom připadě budou dál už jen samé kokotiny...
já tvrdím, že i v noci je Haunted posouchatelné v plné palbě - opravdu se vším všudy.
(z dostupnějších méně známých domácích věcí řekněme Načeva Pavlíček DJ Five "Mami" (RESPEKTedice, 2007) - trochu depkařské texty (holt Jáchym Topol) a né tolik bohatství, ale pro představu, o čem budu mluvit to poslouží...)
dále: pokud chceš poslouchat po nocích tvrdý rock, rovněž nemusíš číst víc. metal už neposlouchám a pokud si vzpomínám, tak potichu poslouchatelných bylo spíš méně než více rockových kapel, a ty, co jsem znal, už dávno vzal čert.
pokud vážnou hudbu, rovněž neporadím - o vážné hudbě nevím nic. jsem vážně ostuda.
* * *
takže to, co nabízím já, je stereo - souhra a dynamické rozlišeníi i při poměrně nízkých úrovních hlasitosti bez svěrací kazajky jediného poslechového bodu. vyznavači dvojkanálového poslechu, kteří se přikovaní ke svým monitorům domnívají, že bez hnutí správně holdují svobodě stereofonního prostoru, jistě začnou ihned namítat, že chci jak velký demiurg šálit prostý lid, který oni tak starostlivě opečovávají moudrou radou a názorným příkladem. ale: je-li prostor vlastně smrsknut do jediného bodu, pak jakákoliv rozprostraněnost přece nutně musí být klam a šal, musí být pseudo. domyšleno je rozprostraněný prostor pseudoprostor, a tudíž je celý vesmír v jediném bodě. v naší hlavě. a my sami jsme tím pádem (ne?) v hlavě boha. a velký třesk teprve bude. pokud vůbec bude. jestli ho bůh raději moudře nehodí za hlavu a nepůjde si zahrát třeba kuželky. tam to tříská jako na běžícím pásu a žádná vesmírná mrzutost z toho nekouká. třesky plesky...
toto pseudopsycho je vydáváno za pravé stereo.
.........konec pseudoúvahy.
k věci:
konkrétně k věci ti teď na tomto místě neřeknu nic.
ale podobně jako merhaut můžu uvést nezbytně nutné podmínky pro tichý poslech:
1. co je za kterou zdí zjišťovat nemusíš - o to přece jde, nerušit okolí. zato musíš přesně vědět, co dělat uvnitř zdí, kde chceš poslouchat hudbu.
2. to, co přehlušuje, čili zakrývá jiné (basy vyšší kmitočty), musíš odhlučnit respektive odmaskovat, neboli vzájemně dostat do souladu.
3. regály bohatě rozhodně nestačí. za jistých podmínek můžou být jedinými reproduktory minimalistické konfigurace. je třeba vidět, že nejde beze změny celku odejmout nějakou jeho část (50Hz a níž) a zároveň, že hudba (zvuk) není něco samo o sobě (oproti místnosti), ale že vlastní poslech je tím celkem, jehož součástí jsou hudba, zvuk, akustika prostoru, přístroje, úroveň rušivých jevů, psychická a fyzická kondice atd. celek není součet všech jednotlivostí, ale probíhající dění, posloupnost událostí, notový zápis proměněný v melodii. událost není strnulost, ale děje se skrze změnu jednotlivostí. změna je rozdíl stavů a je základem intenzity vjemů a podstatou dynamiky děje. a hodnota konkrétního poslechu jako celku není tím pádem součet kladů a záporů jednotlivých částí viděných izolovaně, nevztahuje se k takovým nebo makovým přístrojům, hodinám, žánrům či pravdám, ale jeho hodnota je vždy hodnotou absolutní, je to spojnice mezi notou a tónem, mezi laděním a hrou, mezi smrtelníkem a věčností. je neopakovatelnou událostí. je jádrem naší společné lásky k hudbě, k její samotné podstatě - k emoci.
to pro hloubku pohnutí, jež hudba vyvolává, a pro sílu, s jakou dokáže pronikat k srdci posluchače ji vyhledáváme. ne kvůli jednotlivostem, tomu či onomu více či méně povedenému (čili více či méně intenzívnímu neboli vnímavému) konkrétnímu poslechu, ale kvůli proměně nás samotných, kvůli proměně samotné podstaty našeho bytí.
4. vybrat vhodné přístroje je důležité - požadavkem přece je naše orientace uvnitř zvuku a ne, aby zvuk vnější okolí zorientoval na nás.
mýty a bajky dne musí padnout.
v noci je zdroj nejdůležitější část řetězce. mluvím o digitálu. je to nosník, na kterém visí vše ostatní. v noci nejde hrát z dvdčka za 2t. ani např. z marantze. žádný okatě audiofilský "velký" zvuk. příliš brzo na zakulacující zkreslení, jestli to má dobře dopadnout. žádné lampy ve zdroji. ale taky žádná žiletka placatá.
neutralita a přirozenost je dobrý mrav.
zesilovač neobtížený vahou svalů. tranzistor s vysokým rozlišením. raději dva. lehkonohý vytrvalec. žádný přetrh dílo ani vřele upřímný popleta neprojdou. všem měřit stejně se vyplácí.
věrnost a rozlišení je slušné vychování.
lehké, dostatečně dlouhé repro kabely. 1,5mm2. kroucené. měď.
uzavřené bedny. měniče musí hrát pod tlakem. musí dokázat reagovat na protitlak. musí být schopné souhry s okolím. otevřené repráky plně pod kontrolou svalnaté ruky jsou nahovno. dokážou mlít jen tu svou. zeď ne zeď. hlava nehlava. noc není samomluva, kázání o věčných pravdách, přesně stanovená šablona. noc je rozhovor.
sloupy a regály. v nejhorším musíš mít aspoň k regálům dva "bludné sloupy", nějaké hranoly zhruba ve velikosti běžných sloupovek. potřebuješ s problémy hnout, ne se je snažit přeprat nebo obejít. nebo snad překřičet. vyšší citlivost je samozřejmě plus.
rovina a uměřenost je pevná půda pod nohama.
a hlavně musíš vědět, co chceš a jak se to dělá.
nehledej dobrý konec, ale férový začátek.
no, to zas bude...
,
Hey! kedy uz namiesto totho filozofovania a milionov pravidiel pekne uhladenych v bodoch o vsetkom a o nicom zaroven, neskusite napisat nieco konkretne a hlavne kompletne 
