tak se hlásím do klubu.
* * * * *
kdysi, když jsem se seznámil s efičákem, jsem dostal pozvání na poslech jeho aparátu. efičák už měl tehdy jasno, co chce, a bůh ví, že se od té doby nic nezměnilo. zatímco jeho tanec kolem gramofónu, se vším tím složitým vyvažováním a nastavováním, se zahořováním přenosek a charakterem předzesilovačů a kabelů, mě nijak zvlášť nebral, jeho druhá velká láska mě hluboce oslovila...
to bylo tak. hifista ve svém svatém zápalu pro věc, v cestě za svým zvukem, občas druhým může připadat jako naprostý šílenec. při jedné z návštěv mi efičák předváděl svůj nový analogový svatý grál. myslím, že to bylo nc450, nějaký předzesák od Renowna a přenoska, jejíž jméno si nepamatuju a je mi to jedno, a jejíž zvukový charakter bych nedokázal popsat ani na mučidlech.
efičák zářil jako vánoční stromeček. pouštěl mi ukázky neznámé klasické hudby. nehrálo to špatně. trochu mi sice vadil strašlivý všeprostupující hukot, což, jak se později, těsně před odchodem ukázalo, byl důsledek nějak špatně připojeného kabelu do předzesilovače, ale berte nadšenci jeho radost!!! to hučení se díky efičákovu výběru hudby vskutku dalo snést...
když už jsem musel jít, došlo i na mnou přinesenou klasiku. a já su jak známo digitál. efičák zasunul můj disk do svého hybridního vincenta, o kterém sice tvrdil, že nehraje špatně, ale vedle božstva gramofónu to byl v jeho očích jen ubohý špinavý červ, přepl zdroj na zesilovači zastrčeném hluboko v polici, takže jsem jej ani neviděl, a trochu tomu přitnul...
byl jsem ohromen.
bylo to úžasné, nádherné, dokonalé.
hudba, kterou jsem znal jako své boty (a bylo to pro mnohé pitomé trance), byla najednou taková, jaká by měla být. jakou bych ji vydržel poslouchat pořád a pořád a pořád...
plná síly a přece nezraňující.
vzrušujícně tajemná, ale ne zamaskovaná.
čirá, ale ne prázdná.
veliká, ale ne otylá.
prostě šlapalo to jako prase.
na mnou nevyslovenou otázku odpověděl efičák třemi slovy:
to je DENSEN.
(a mě napadlo, že až do téhle chvíle mě nenapadlo se o zesilovač vůbec zajímat. vše se točilo okolo gramce... !!!!!! )
* * * * *
od té doby o té firmě vím. sám jsem procházel mnoha peripetiemi, než abych měl čas nějak víc se tím zabývat. musel jsem si ujasnit své vlastní záležitosti.
před pár dny jsem si všiml, že pipis už nějaký čas nabízí k prodeji koncák Densen B300. cena byla příznivá. a nikdo z hifistů nejevil valný zájem. jak příznačné...
neváhal jsem.
a nezaváhal.
je to krásný kus železa. tedy hliníku.
na fotkách vypadá dost neatraktivně a možná příliš minimalisticky. ve skutečnosti člověka nejdřív příjemně zaskočí a pak ho dostane.
první dojmy po zapnutí byly naprosté zděšení. hrálo to docela velkolepě, ale bídně. výšky trčely z výškáčů jako dráty a nástroje s nasycenými vysokými harmonickými byly naprosto zdeformované. hlavně kytary s kovovými strunami a malé činely nebyly na svých místech, ale natařené jako surrealistické hodiny na jednom slavném Daliho obraze. nepochybně na to měly vliv i bedny KEF, podle recenze i vlastní zkušenosti náchylné k "vystrkování" výšek. na analogové akademii jsem si navíc všiml, že na chvíli zapojený Densen na Renownových Revoxech nedokázal udržet soudržnost pásem a sám efičák občas mluví o nasazených síťkách jako o prevenci mírného roztržení zvuku. a sakra...
ovšem jak stoupala teplota aluminiové skříně zesilovače, tak nesoulad ustupoval. a úlevné vydechnutí vystřídalo potutelné pousmávání se, postupně přecházející v úsměv od ucha k uchu. ano vážení přátelé, je to tak: studený Densen není Densen. to vám potvrdí každý, kdo ho zná.
nebudu dál básnit. v krátkosti:
- tohle je zesák podle mého gusta. nemá cenu mluvit, jestli zvládá základní disciplíny: neutralitu, zkreslení, basy, kontrolu beden atd. zvládá. víc: kvalitou, nebo "muzikálností" chcete-li, je dle mě srovnatelný s Accuphase a nic lepšího neznám.
- je to druhý už nepostradatelný kousek mé sestavy, který ji dělá pro mě dobrou. a s velikým potěšením jsem kvitoval, že se Philips CD960 vyhoupl díky Densenu zase do nového levelu. ten player umí ocenit dobré partnery.
protože je Grundig na výstupu mrtvý (do teď jsem ho zkoušel jenom na sluchátka), mám to zatím zapojené provizorně. protože mi efičák asi nebude chtít za pár šupů prodat svůj integráč do biampu, koupím hybridní předzes Vincent SA 31. je levný. je dobrý. a já už se pak konečně budu moct plně soustředit na závěrečný a konečný výběr těch svých pravých beden. úplně jisté je v tomto směru jenom jediné: budou to regálovky.
no a totální dotažení by měl být až potom nákup integráče pro biamp. Rega Mira 3??? ále. to je ještě daleko na tyhle úvahy...
___________________________________________