Díky prožívání neustálých nepříjemných emocí při čtení se ty čistě subjektivní a tedy nepodstatné a vlastně neexistující pocity v oblasti břicha neměřitelně a pro vědeckou medicínou nevysvětlitelně zhmotní ve vřed na žaludku, nebo třeba žlučníkový záchvat a pod.BVa píše: ↑10 zář 2018 07:06Ano , je to proste klasika... Tvrdenie o nejakej funkcii, bez jediného objektívneho dôkazu. To je to, čo mi leží v žalúdku. Je to ako nálepka "2x200W PMPO" na nejakom prenosnom prijímači s napájaním na 4 monočlánky.Ale je to prostě klasika...stálej dopisovatel Bunta, kterýmu ležíme v žaludku už delší dobu, nebo třeba merhaut, kterej zas jen plevelí vlákno.No a pak další, který ani nemá cenu jmenovat.
A pritom je to tak jednoduché - zmení sa zvuk- zmení sa signál - zmení sa niektorý parameter- amplitúda, frekvencia, oneskorenie, skreslenie... Všetko sa dá merať asi 100 x presnejšie ako sme niečo z toho schopní počuť. Stačí jedno objektívne, opakovateľné meranie, dokazujúce zmenu a je vymaľované...
Inak sú to len reči nejakého Horsta Fuchsa a radostné híkanie Gábiny, bez ohľadu na to, kto sa za tým menom schováva. To je to, čo mi leží v žalúdku.
Má rada zní, je zdraví prospěšnější být nad věcí než se rozčilovat a vést neustálý boj za svou domnělou pravdu.