Tohle je poněkud jiná diskuse, než debaty o rozdílech v kabelech, kde se ani neuvádějí parametry.

Tak jsem konečně pochopil. Hellboyi,omlouvám se.

Jen pro jistotu o mé tuposti.

Porávnavat kabely a jejich vliv na zvuk bez znalosti,co to je za kabel a jaké má naměřené parametry je drzost.

Ovšem pokud se dá při (před) porovnáváním téhož bumážka s parametry do ruky,,.... tak to je jiná,to už poslechově vliv lze jednoznačně určit.

Tak to už neříkám nic.

merhaut píše:AM: úžasné! s takovým delayem v hlavě si troufat poučovat o vlivu průřezu repro kabelů...

me to prijde docela zajimave, ze se to vic zpozduje. je videt ze prumer ma taky sve hranice. co si vzpominam z elektroprumky, tak se treba vysokofrekvencni signal vic siri po obvode kabelu jez po jadru, tak pak budou mit i vliv kabely spletane a s plnym jadrem. je to ale uz 20 let a tak se mi toho uz dost vykourilo z hlavy. taky to mereni na predpotopnich elektronkovych pristrojich, ktere mely vetsi odchylku nez merena hodnota me moc nebavilo. ale jako posledni rocnik jsme se treba ucili foukat elektronky, to byla docela prdel kdyz pri spatnem ochlazeni explodovaly. spis nechapu proc se tady jen vztekas.... ze bych pozadal o vraceni clenstvi do mcd

boxer píše:Tohle je poněkud jiná diskuse, než debaty o rozdílech v kabelech, kde se ani neuvádějí parametry.

Tak jsem konečně pochopil. Hellboyi,omlouvám se.
Jen pro jistotu o mé tuposti.
Porávnavat kabely a jejich vliv na zvuk bez znalosti,co to je za kabel a jaké má naměřené parametry je drzost.
Ovšem pokud se dá při (před) porovnáváním téhož bumážka s parametry do ruky,,.... tak to je jiná,to už poslechově vliv lze jednoznačně určit.
Tak to už neříkám nic.

Promiň, nějak nechápu proč se vztekáš, ale zkusím to ještě jednou.
Podle mého (a řady poměrně respektovaných odborníků) názoru v kabelech o stejném průměru, ze stejného materiálu a podobné konstrukce bude minimální/žádný rozdíl. Hledání rozdílu v takových kabelech podle mě je woodoo, ale tady to nemá cenu řešit.

Já se ptám a opravdu bych to rád věděl, jestli je možné, že u mých 4Ohm reproduktorů změna průměru kabelu ze 2,5 na 4mm může hrát takovou roli u kabelu dlouhého pouze 2.5m. Poněkud mě zarazilo, že se tu o tom s dadaftem nikdo nechce bavit a nepokládá to za nějak zvlášť důležité.

V mém případě totiž ještě může být tak zásadní změna způsobená i zoxidováním starého kabelu. Zelený sice nebyl, ale prasátka už taky nevrhal a stáří rozhodně měl. Kroucení ani postříbření podle mě zas takový přínos na zvuk mít nebude, ale třeba se pletu.

AM: technik by neměl mezi netechniky vypouštět podobné věty o zpoždění basů za výškami. Matou je. Ani ty nanosekundy, ani zmíněný skinefekt se v reálu u audia slyšitelně neuplatňují, jakkoliv existují.

za 50ns urazí zvuk vzdálenost 0,000016 m, (necelé dvě setiny milimetru). jaký to asi může mít vliv na výsledný zvuk ?
Tolerance při výrobě reprobeden, myslím tím vzájemnou pozici výškového vůči basovému reproduktoru, je jistě 50 x vyšší.

Promiň, nějak nechápu proč se vztekáš, ale zkusím to ještě jednou.


Já se nevztekám. Nemám proč. Ale když to čtu ,co jsi poslední dva tři příspěvky napsal zleva ,zprava,sezhoradolů a naopak, ta k mě furt vychází to samý.

merhaut píše:AM: technik by neměl mezi netechniky vypouštět podobné věty o zpoždění basů za výškami. Matou je. Ani ty nanosekundy, ani zmíněný skinefekt se v reálu u audia slyšitelně neuplatňují, jakkoliv existují.

hledam nejake logicke zduvodneni, proc by mely byt v kabelech slysitelne rozdily neberu to jako dogma, musi to mit vysvetleni. mnohem vetsi efekt nez kably maji treba soucastky ve vyhybce, kde civky a kondiky meni faze mezi vyskami, stredy a basy a navic jsou treba civky navinute s tenouckych dratecku. ironie je, ze do bedny privedes signal tlustym kablem, ale pak je to uvnitr mezi svorkami, vyhybkou a menici propojene tenkymi dratky. celkove u membranoveho menice se pri pohybu membrany meni impedance a tim pak ziskava jine parametry a zkresleni. proto je to tak tezke sladit, aby to hralo ciste a realne. me se osobne nejvic libi zvuk z tlakovych menicu, ale je ho zase tezke skloubit z membranovymi basaky, ktere maji mensi citlivost a hraji pak tiseji.

trochu jsem si zaposiloval a jdu si udelat vlastni poslechovy test na nekolika bednach, kablech a zesicich. muzu vam pak napsat dojmy pokud mate zajem

AM

Hezká sbírečka.
Zingálí,Zingálí,TiK10 mé milované a ty 4. malé černé? Xavy? Nerozeznám ,je jich mnoho druhů stejně vypadajících.

AM

hmmm....
pěkné. působivé.
také bych chtěl na takový testík.
moooooc pěkná fotečka.
tomu říkám "referenčí představení"


prosím o popis výsledku. moc mě to zajímá.
díky

ty cerne jsou epos M 15.2, v podstate se uz prodavaji jen Zingali Naples, ostatni se uz nedelaji

bedny JBL Ti10K, Zingali Overture 4, Zingali Naples, Epos M15.2

ampy ONKYO 906 (7.1 s moznosti biampu prednich beden), NAD M2 (digital), Pioneer A-209R (laciny mosfet s pidi zastrkavacima svorkama, tak ho muzu pouzit jen na cu kabl)

kably 2 metrovy Cardas Crosslink 1S (asi postribrena med), 3 metrovy X-Symphony Pure silver hybrid (stribne jadro a pak asi postribrena spletana med), 3 metrova 3.5 mm spletana Cu dvojlinka

nez to vsechno popropojuju tak se k nejakym vysledkum dostanu asi az v noci, akustika mistnosti neni nic extra, o to vic by se mely projevit chyby, asi nejlip tam zatim hraly pomerne neutralni Ti10K

pomerne neutralni

Prakticky zcela neutrální.

AM píše:s rostoucim prumerem se podle tabulky zvysuje docela rozdil ve zpozdeni basu a vysek, takze to ma pak i opacny efekt na kvalitu

dost jsem se s různými průřezy solid core cabelů naexperimentoval a souhlasím. důležité jsou průřez vs. povrch vodiče, tloušťka a kvalita dielektrika (+ samozřejmě kvalita samotného materiálu vodiče - teď se mi dostal do ruky kabel a byl to spíš slisovaný písek než tvárný kov ) a konstrukce. a taky vzájemné poměry mezi signálními a reprokabely. jestli tady někdo tvrdí, že nejde rozeznat timing u různých konstrukcí, tak neví o čem mluví. rovněž objem a kvalita basů nemá nic společného s průřezem kabelů.
momentálně mám signální kabel 0,75mm a repro 1,5mm, ale 2x0,75mm jako párovou čtyřku (tj. 2 x (2 x 0,75mm)) a je to paráda. čistě 2 x 1,5mm je proti tomu děs.
můj názor.

AM
tak to je nádhera. ty černé jsem tipoval na Totemy a ono to Eposy

Neskutečné bláboly a bludy - oba.

pokud otazka znela prurez kabelu vs. vykon zesilovace, pouzivam pro solid-core med a stribro nasl. voditka. jednim kriteriem je dostatecne velky prurez vychazejici ze staleho vykonu zesilovace, druhym dostatecne maly prurez zamezujici zkresleni zpusobenym skin effectem:

1) 12W / 8ohm (20W / 4ohm; flea power amps nebo napriklad tripath ta2020):

1 x 24AWG

--------------

2) 42W / 8ohm (70W / 4ohm):

1 x 24AWG + 1 x 20 AWG

--------------

3) 110W / 8ohm (185W / 4ohm):

1 x 24AWG + 1 x 15 AWG
(misto 15AWG lze pouzit vic dratu stejneho celk. prurezu)

--------------

4) vic nez 110W / 8 ohm:

celk. prurez je linearne umerny vykonu


moc nechapu postup nekterych vyrobcu, kdy pri biamping a biwiringu pouzivaji pro basy vetsi prurez. jediny rozdil pro zapojeni pouze nizsich kmitoctu je v tom, ze omezeni kvuli skineffectu je volnejsi – lze pouzit silnejsi drat nez 24AWG. prijemnou pomuckou muzou byt dve tabulky – screenshoty z www stranek (autorum se timto omouvam, nevyzadal jsem si souhlas): http://www.edisk.cz/stahni/45076/awg.zip_182.84KB.html
--
L_u_k_a_s

Bohajeho, skinefekt a basy. Dnešní soutěž o největší trotlovinu má teda grády...