Pocitove mi je Tidal nesympaticky, uz jen proto jak je 'bezchybny' a tlaceny komunitou, ale to uz jsme mimo diskuzi.. Howgh

Kdo psal, ze je Tidal bezchybny? Nezaznamenal jsem takovy prispevek.

...

No nic... Pro Juri ( to je ten, co měl dotaz...) : dej vědět, až Ti objednaný DAC dorazí. Zajímalo by mě to, jak to chodí. Klidně pošli i SZ. Měj se.

Pánové,

testoval jsem Notebook + USB Dac topping D10 + tyto zesilovače SONY TA-F570ES, Onkyo 8850 a Pioneer 656 Mark II s těmito závěry:

Obecně se po zapojení USB DAC Topping D10 kvalita zvuku významně zlepšila, zmizely různé šumy atd. jejichž zdrojem se domnívám, že bylo připojení sluchátkový výstup NB přes kabel jack /cinch (stíněný) do zesíku, zvuk se tak nějak prostě celkově zlepšil, dynamika, jednotlivé tony jsou čistější atd.

Ted Spotify vs. Tidal

Testovaná sestava – různé kombinace:
SONY TA-F570ES
Pioneer 656 Mark II
Onkyo 8850
Wharfedale Diamond 9.1
Wharfedale Diamond 9.3
Notebook přes USB DAC Tipping D10
Spotify, Tidal, CD Pioneer 7100

Testoval jsme v těchto režimech přes NB a USB topping D10
Spotify: nejvyšší kvalita 44.1 pcm, Tidal: HIFI 44.1 pcm + MQA 96.0 pcm

Spotify vs. Tidal pozoruji obecně rozdíly ne úplně zásadního charakteru, celkově ze mě jeví Tidal tak nějak lepší, ale asi je to subjektivní pocit, ovšem záleží zejména na konkrétní nahrávce a zda je testování na slepo nebe ne…

Každopádně DAC topping D10 splnil účel a oproti standardnímu sluchátkovému výstupu na NB je kvalitativní posun směrem nahoru významný a je jedno jestli porovnávám Spotify, Tidal

Porovnával jsme ještě Spotify vs.Tidal vs. CD Pioneer 7100 – abych řekl pravdu, tak v zásadě neslyším významný rozdíl, obzvláště u slepého testu jsem ve většině případů nepoznal rozdíl.

Nejlepší kombionace komponet a zvuku bylo:
SONY TA-F570ES
Wharfedale Diamond 9.3
Notebook přes USB DAC Tipping D10
Spotify, Tidal, CD Pioneer 7100

Děkuji tedy za doporučení pořízení USB DAC - kdy se tak celkově zkvalitnil můj domácí poslech...

Hmm, tak jestli není slyšet rozdíl mezi mp3 a CD, nebo 24/88 a 24/96, pak je asi ještě něco špatně. Ale je fajn, že tě DAC D10 posunul .

Protože 99% zvuku tvoří nahrávka, akustika, bedny, zes a zdroj. Záznamové médium až v poslední řadě. V tom hi-resu je navíc zvuk nad 20kHz, jenže většina tzv. audiofilů slyší maximálně 16kHz, úplně malé děti s nejpružnějšími ušními bubínky i 19kHz. Zatím jsem o těch ohromných rozdílech slyšel vždycky jen povídat, bohužel ale nikoho, kdo to v praxi opravdu slyší a může potvrdit

Tak se Ti přiznám, že s tebou na 99% souhlasím.

RedBaron:
Ze by tve JBL byly opravdu tak spatny, ze zamaskujou rozdil mezi mp3 a 96/24 na dobre nahravce ?

Jinak hlavni prednosti hi-res neni frekvencni rozsah nad 20 kHz, to si muze myslet jen uplny laik. Hi-res ma jemnejsi odstupnovani celeho rozsahu, to je jeho smyslem. Zvuk je prirozenejsi, nastroje maji realnejsi tembr, vyrazne lepsi jsou basy, jemne dozvuky, ambience atd. Vzdyt si to vyzkousej, tvoje sestava ty rozdily poda s prstem v nose.

To samy plati pro CD vs SACD. Rozdil je (i naslepo) rozeznatelny 100%. Zkousel jsem x-krat.

Jako ve škole: Pítrs za 1 ( já s ním plný souhlas ), a Vy ostatní, sejdeme se na podzim až to nastudujete. Diskutovat o problému a nechápat podstatu je k ničemu. Nikoliv vysoké tóny a už vůbec někam nad 20 kHz, ale práve ten spodek s větším rozlišením má jemnější a přesné kontury. Chce to mít hlavně naposlouchané a nikoliv jen slepě teoretizovat v oblasti "ultrazvuku".

Opravuji: cca skoro souhlasím. ALE: Kmitočtový rozsah není určitě kritérium, jak to hraje. Nebo jo? Dokonce i intermodulační zkreslení není kritérium, jak to hraje... Kdysi cca v 70-sátých letech zkoumali, proč tranzistory hrají oproti elektronkám tak blbě, i když mají ve všem navíc, kmitočtovka, linearita, nežerou, netopí tolik, neodchází časem ...Na co se podíváš, byly lampy k nepotřebě, protože se při plném výkonu se jejich zkreslení blíží 10% a frekvenční rozsah, díky plechům výstupních traf, měly v dnešní době nepředstavitelně ubohých cca 100Hz-15kHz v dobrém případě. Ale pusť si to, a uslyšíš. Pusť tam mp3, o hi-res ani se ani raději nezmiňovat. Dnes se výrobci snaží o to, aby vyrobili polovodičové zesíky takové, aby tu šťávu jako lampy měly a přitom využili toho, že je tranzistor lineárnější co se týká zkreslení atd. A celkem se jim to daří, ale frekvenční rozsah je poslední, co je pro ně ve hře.

U mp3 je max tok 320kHz, U WAV 1411kHz, u flac je pohyblivý, protože je komprese jiná, třeba to, že když je ticho, je tok nula... Ale je ho beze ztrát. Kde je 1411-320=1091kHz?
Odpovím si sám: Rici a i ve slyšitelném pásmu.

Pokud není slyšet rozdíl u stejné nahrávky ze stejného masteru mezi mp3 a hi-res, potom je na 100% je něco špatně. Nejsem zastáncem nějakých kravin jako bezkyslíkatá měď v napájecím kabelu nebo podložení reprokabelů wéngem nebo smrkem, závaží 0,25q na zesík… to ne. Ale v mp3 a CD, nebo dokonce hi-res v poslechu rozdíl je slyšet. Na co by se to jinak dělalo.

Než jsem to dopsal, tak Oldear byl rychlejší . Středy dělají muziku...

roamer2 píše: ↑

19 kvě 2019 17:09

U mp3 je max tok 320kHz, U WAV 1411kHz, u flac je pohyblivý, protože je komprese jiná, třeba to, že když je ticho, je tok nula... Ale je ho beze ztrát. Kde je 1411-320=1091kHz?
Odpovím si sám: Rici a i ve slyšitelném pásmu.

Zaprvé se bitrate neudává v kHz, ale v kbps a zadruhé u WAV a FLAC není horní hranice bitrate 1411kbps, to je standardní bitrate klasického CD, u WAV i FLAC může být bitrate klidně mnohem víc než 1411kbps.

Máš pravdu s těmi jednotkami. Omlouvám se.

Nevím proč jsem tam napsal Hz místo bps. Asi v zápalu boje , či co . 1411 je jen standardně uváděný tok, to jo...