Prima, měření frekvencí na CD (SACD) je jednoduché, existují disky s tímto kmitočtem a výsledek jde změřit. Mohl by někdo, kdokoliv, dát odkaz na měřící gramofonovou desku se signálem vyšším než 20kHz ? Díky.

vonvichousch: A nějaký extrémní zlatouch by mohl dodat CD s kmitočtem 23 kHz .

Mikrobe vzdej to !

Diskutovat s lidmi, kteří netuší co znamená výraz "harmonické" zkreslení a jak se projevuje při poslechu a měření je ztráta času.
Diskutovat s "odborníkem" přez gramofony, který nerozlišuje udávaný frekvenční rozsah přenosky a reálný rozsah záznamu na gramofonové desce je tristní.
Diskutovat s člověkem o strmosti filtrů, který netuší, že útlum se neuvádí v procentech, ale v decibelech je naprostá zoufalost.

Neber jim prosím myšlenku, že jedině analog má tu moc překonat magickou hranici 20 kiloherz.Je to pro ně důležitý

No až na to, že je mám presne ten pocit z teba a Mikróba, ale no nevadí Môžeme sa obviňovať z neznalosti navzájom. Db je relatívna jednotka, ako aj percentá vieš? Mimochodom, som sa sekol, tie čísla 50 a 25 nie sú správne, ale nikto si to nevšimol. Už by som nebol neodpisoval, ale jedna vec sa zmenila. Celý čas som to mal pred nosom a nenapadlo ma to. Môžete mi páni vysvetliť, ako je možné, že na LP Beatles Sgt.Peppers úplne na konci je nahraný zvuk píšťalky na psov, ktorý málokto počuje okrem malých detí a psov samozrejme. Frekvencia cca 17kHz? (známy to vtípek od Johna Lennona) A každý lepší gramofón to v pohode prehrá? Veď tam nič nemá byť že? Hlavne na konci platne veď tam je rýchlosť už nízka

A seš si jistej tou frekvencí kterou tady uvádíš ?

Nejni to náhodou o dost míň ?...píšťalka na psy se dá bez problémů přeladit o dost níž a pořád to zní jakože hodně vysoko.
A nepleť si přenos vysokejch kmitočtů rezonátorem typu píšťalka a reproduktorovym měničem, např. typu kalota.Tam už budou dost výrazný problémy se směrovostí a se skreslením.

šeďour píše:Mikrobe vzdej to !

Diskutovat s lidmi, kteří netuší co znamená výraz "harmonické" zkreslení a jak se projevuje při poslechu a měření je ztráta času.
Diskutovat s "odborníkem" přez gramofony, který nerozlišuje udávaný frekvenční rozsah přenosky a reálný rozsah záznamu na gramofonové desce je tristní.
Diskutovat s člověkem o strmosti filtrů, který netuší, že útlum se neuvádí v procentech, ale v decibelech je naprostá zoufalost.

Neber jim prosím myšlenku, že jedině analog má tu moc překonat magickou hranici 20 kiloherz.Je to pro ně důležitý

Víme, že tohle je asi tak jediný styl diskuse, kterého jsi nejen zde schopen. Leckdo by ti mohl oplatit stejným způsobem, že je ztráta diskutovat s lidmi, kteří věří na čistokrevné voodoo o tom, že pokovená destička o rozměru pár cm umí vysílat vlny o frekvenci jednotek Hz a ovlivňovat tím sluch člověka...


Ani jedno ale diskusi, její téma a obsah nijak neobohatí. Naopak by ji obohatilo nějaké smysluplné a fakty (měřeními) podložené vysvětlení, kde se ony kmitočty nad 16 kHz na záznamech z vinylových desek berou. Např. důvěryhodnou laboratoří / vydavatelstvím zpracovaný pokus, při kterém by se kvalitní hudební signál obsahující přirozené tóny vysoko nad 16 kHz tvrdě na této frekvenci ořízl velmi strmým low-pass filtrem. Tento záznam by se standardně vyryl na master a z něj vyrobila LP deska. Druhý master a deska by se vyrobili bez použití low-pass filtru. Výsledné desky be se přehrály a takto získané záznamy porovnaly.
To by dalo jednoznačnou odpověď.

PítrsPraha píše:Např. důvěryhodnou laboratoří / vydavatelstvím zpracovaný pokus, při kterém by se kvalitní hudební signál obsahující přirozené tóny vysoko nad 16 kHz tvrdě na této frekvenci ořízl velmi strmým low-pass filtrem. Tento záznam by se standardně vyryl na master a z něj vyrobila LP deska. Druhý master a deska by se vyrobili bez použití low-pass filtru. Výsledné desky be se přehrály a takto získané záznamy porovnaly. To by dalo jednoznačnou odpověď.

Ne tak docela - mohlo by to ice prokazat, ze i deska, kde v puvodnim materialu vyssi frekvence nebyly neco produkuje, ale pak je teste otazka, kdy to vzniklo, jestli v procesu vyroby nebo reprodukce, nebo v obojim.

A i kdyby to bylo "ciste" a vyssi frekvence byly namereny jen tam, kde v puvodnim zaznamu byly, je porad otazka do jake miry pak reprodukce odpovida tomu puvodnimu materialu a do jake miry je to zkresleni, sum apod.

archeocomp píše: Frekvencia cca 17kHz? (známy to vtípek od Johna Lennona) A každý lepší gramofón to v pohode prehrá? Veď tam nič nemá byť že? Hlavne na konci platne veď tam je rýchlosť už nízka

Ta frekvence je 15.080 kHz (wikipedia uvádí 15kHz rovných. http://en.wikipedia.org/wiki/Sgt._Peppe ... _Club_Band ) , tedy pod oněch zmiňovaných 16 kHz.

to Šeďour :

Mikrobe vzdej to !

Diskutovat s lidmi, kteří netuší co znamená výraz "harmonické" zkreslení a jak se projevuje při poslechu a měření je ztráta času.
Diskutovat s "odborníkem" přez gramofony, který nerozlišuje udávaný frekvenční rozsah přenosky a reálný rozsah záznamu na gramofonové desce je tristní.
Diskutovat s člověkem o strmosti filtrů, který netuší, že útlum se neuvádí v procentech, ale v decibelech je naprostá zoufalost.

Neber jim prosím myšlenku, že jedině analog má tu moc překonat magickou hranici 20 kiloherz.Je to pro ně důležitý

předpokládám, že ty nám to nevysvětlíš ...
Asi ne co ? Možná bys mohl začít kurzem pravopisu "odborník" přez gramofony

Zajímavé je, že ve svých zbytečných příspěvcích, používáš cizí slovo tristní, ale české slovo "přes" nejsi schopen napsat správně

bh69 píše:Ne tak docela - mohlo by to ice prokazat, ze i deska, kde v puvodnim materialu vyssi frekvence nebyly neco produkuje, ale pak je teste otazka, kdy to vzniklo, jestli v procesu vyroby nebo reprodukce, nebo v obojim.

Ano, to je pravda. Nicméně podrobnějším zkoumáním by se to pak dalo s nějakou mírou přesnosti dohledat.

bh69 píše:je porad otazka do jake miry pak reprodukce odpovida tomu puvodnimu materialu a do jake miry je to zkresleni, sum apod.

Na tu by mohlo odpovědět srovnání zdrojového a zaznamenaného signálu.

Renown-> děkuji za lekci češtiny a zároveň se omlouvám za chybu kterou jsem udělal.Ovšem na faktu, že si pleteš udávanej frekvenční rozsah přenosky s reálnym frekvenčnim rozsahem gramofonový desky, to nic nemění.
To je poněkud horší chyba od odborníka tvýho kalibru.

Pítrsi, na otázky osobního charakteru k mojí osobě, si otevři nějaký jiný vlákno.Pokud to bude mít smysl, rád ti na ně odpovím.
Co se týká obohacení diskuze...to máš těžký.On totiž Mikrob poměrně přesně popsal mechanizmus vzniku nadzvukových artefaktů, ale evidentně to nikdo nepochopil.Alespoň tak usuzuju podle směru, kterým se ubírá zdejší diskuze.
Chápu, že je dost těžký uvěřit něčemu, co je čistě fyzikální jev a bourá to zažitý dogmata (viz. strach z hromu, přitom nebezpečnej je blesk), ale nemá smysl dokolečka uvádět stejný příklady o měření rezonancí, zveřejňovat obrázky grafů.

V době, kdy jsem servisoval a repasoval gramofony, jsem k nastavení používal především měřicí desky, tvar signálu jsem pozoroval na obrazovce osciloskopu.Naprosto přesně si uvědomuju, kde jsou technický limity mechanickýho záznamu a jeho přenosu.Ale nebudu o tom někoho přesvědčovat tady.Každej by to musel vidět na vlastní oči.
Jen mě prostě zaráží to nepochopení technickejch výrazů, ta "idealizace" toho co leze z gramofonu za signál.

šeďour píše:Pítrsi, na otázky osobního charakteru k mojí osobě, si otevři nějaký jiný vlákno.

Jen jsem reagoval stejně "moudrým" způsobem jako ty v příspěvku mikrobovi. Tzn. svou radu směruj především na sebe.

A k věci:
Mě to jen zajímá, jak se věc skutečně má. Gramec nemám proto, abych se kochal poslechem frekvencí nad 16 kHz, ale mám jej z jiných důvodů.
Ano, Mikrob napsal nějaké věci, ale chápej, pokud já napíšu, že nebe je žlutý, tak se to nestává faktem jen tím, že to napíšu, aniž bych to jakkoliv věrohodně doložil (neber ten příklad s nebem doslovně).
Píšeš, že "nemá smysl dokolečka uvádět stejný příklady o měření rezonancí, zveřejňovat obrázky grafů.". Já na ně zde zatím nenarazil, mohl bys dát odkazy na taková měření?
O žádnou idealizaci se nejedná, teda aspoň mě ne. Netřeba podsouvat podobný pitominy.

Zajímavý a především zvláštní mi připadá, jak plynule a pravidelně (frekvencí i amplitudou) ty rezonance a harmonická zkreslení navazují na užitečný signál. Zvláštní také je, že se prakticky nemění na začátku, uprostřed a na konci desky. Zvláštní je i to, že pokud mám dvě různé přenosky, které obě dle údajů výrobce zvládají frekvence třeba >20 kHz, jsou u obou přenosek ty rezonance a harmonická zkreslení v pásmu 16-20 kHz prakticky stejné. Což by asi neměly být, když jsou prý závislé na tvaru hrotu, na materiálu chvějky atd.

Tedy alespoň z prostředků, které mám k dispozici, tohle vyplývá.

PítrsPraha píše:Zajímavý a především zvláštní mi připadá, jak plynule a pravidelně (frekvencí i amplitudou) ty rezonance a harmonická zkreslení navazují na užitečný signál.

a neni to spis zakonity ? vyssi harmonicke jsou prece odvozene od zakladniho signalu, tak musi odpovidat

Odpovídalo by to, pokud by "každá" základní frekvence měla svou vyšší harmonickou a všechny tyhle vyšší harmonické by měly stejnou amplitudu. Stejně tak ty rezonance. Chvějka by musela rezonovat na všech frekvencích shodně a to i bez ohledu na typ přenosky (chvějky). A to je divné, ne?