cituji merhauta a on mi odpoví: nepodsunuj mi výplody svých vývodů.

Ono to je na tebe evidentně moc složité, tak pro tebe speciálně polopaticky - 13:41 byla reakce na 13:17 ...

Ohledně lokalizace zvuku (určení směru a vzdálenosti): V.Syrový - Hudební akustika - strana 49-51 a 69-70.

Mih píše:Boxer - článek je ušitý pro REL, jsou tam některé nepřesnosti ale i hlouposti. Jako že při fr. 50 - 60 Hz lze rozpoznat umístění SW, dál už psal Merhaut nastavení dělící fr. 30Hz - a co jako bude hrát spodní kmitočty než je začnou hrát hlavní repro v plné úrovni?

řekl bych, že se nehovoří o směrovosti, podle které bys mohl rozpoznat umístění subu, ale o akustickém tlaku či intenzitě - určitě je rozdíl, když máš jen jeden sub, jestli ho máš metr před sebou, nebo za sebou, nebo v protějším rohu místnosti. tak to myslím bylo myšleno.
k těm 30Hz: všichni nemáme budky, co hrajou od 80Hz. Aleskovy sloupy třeba hrajou rovinu od 32Hz. žádnou díru tu nevidím...

tj. jak dosáhnout toho, abys měl subbasy (velikost místa nahrávky) u sebe v poslechovce , a ne u sousedů v ložnici .

"subbasy (velikost místa nahrávky)" - další dadahlod ... náš akudada asi nikdy neslyšel o kritériích (časových, prostorových, časoprostorových, dynamických, spektrálních) akustické kvality hudebních prostor (viz Syrový, Hudební akustika, strany 384 a následujícící) ...

tak pravil velký teoretik, jenž ač má na skvělé plnorozsahové bedny, doma poslouchá na ptačích budkách, protože přes všechny kecy mu velké bedny akorát hučí jako pec ve fabrice...

jen tak může následující hluboce pravdivá slova nazvat reklamními žvásty, psanými od stolu. náš velkohubý vulgoteoretik totiž nemá šajn, o čem je řeč:
"Hluboké frekvence chybí nejen posluchačům varhanních koncertů, mají totiž důležitou, přesto málo známou roli. Frekvence pod 30, 25 Hz obsahují informaci o velikosti nástroje a prostoru, kde se nahrávalo.
Stačí jediný pokus a pochopíte význam basů: najděte disk obsahující sólo příčné flétny nebo pěveckého souboru bez doprovodu, který samozřejmě žádné basy nevydává. Věrná reprodukce vyžaduje frekvenční rozsah včetně nejhlubších basů, pro reálné zobrazení dozvuku koncertního sálu a řazení zpěváků do řad za sebou, tedy předozadní lokalizaci."

svensound píše:Živé koncerty vyléčí z vícekanálové mánie. Choďte na ně a uvidíte, že se silně blíží dvoukanálovému poslechu. Občas za mnou někdo zasmrká, ale to se snad nepočítá........... On takový lesní roh nebo vokální sbor na zátylku pro mne není to pravé ořechové.

Kolik z nás chodí na živé koncerty ? Já mám to štěstí, že ročně si vyberu 2 - 3, ale dovolím si říci, že 99,9 % členů jakéhokoliv fóra o Hi-Fi na živém koncertu svých miláčků ani nebylo. Je to úplně o něčem jiném, teprve zde se ukáže, co je vlastně pravda a co umění mistra zvukaře ve studiu.
A abys to slyšel přiblíženo stereofonii, tak musíš mít velké štěstí, nebo být VIP. Tam si nikdo nehraje na levopravý, pravolevý, předozadní či jiný prostor - a o kvalitách reprodukčních souprav raději pomlčím.

A přesto: NENÍ NAD ŽIVÝ KONCERT !

"Frekvence pod 30, 25 Hz obsahují informaci o velikosti nástroje a prostoru, kde se nahrávalo." - jedině tak pro velryby ...

... hifistky

nějak nám měkneš čumáčku.
copak je?
když se karta obrací, tak ti nekorektně vedená diskuse nevoní?
myslíš si, že mě můžeš veřejně nazývat blbcem a trubkoaudiokomikem a já si to nechám líbit?
potřeboval jsem materiál.
nyní dovol, abych ti předvedl jednu pěkně "blbou" úvahu:
jak je možné, že dokážeš během hodiny sepsat obsáhlý článek z hudební historie, ve kterém na užaslé čtenáře vychrlíš desíky jmen interpretů, jmen alb, roků jejich vydání, labelů, detailů z koncertních šňůr a života?
jak je možné, že v reakcích na naše texty během chvilky vysypeš citace z odborné literatury, včetně jmen kapitol a podkapitol a čísel stránek???
ty máš merhaute fotografickou paměť!!!
s fotografickou pamětí se dá vystudovat jakákoliv škola s prstem v nose.
za tento dar se ovšem (jak už to chodí) taky tvrdě platí: jelikož máš vždy po ruce data, ztratíš schopnost vlastního úsudku. nedokážeš už přemýšlet. můžeš mě ubíjet tisícemi citátů a odkazů na odborné texty, kde se vyskytují slova, o kterých je řeč, ale nejsi s to ze vší té teorie vyvodit jeden jediný praktický závěr.

nemýlím se, viď?

věnuj se hudební historii - jsi v ní skvělý. to stačí, abys měl úctu spousty lidí...

básník, audiofil, a teď i psycholog - akorát, že všechno čtvrtá cenová ...

raz som absolvoval zaujímavú debatu s človekom, ktorý dodáva ozvučenie do nahr. štúdií. Konkrétne Genelec. Myslím, že je všetkým jasné o akú značku ide a riešiť jej zvukovú kvalitú je bezpredmetné. Bavili sme sa okrem iného aj o spodných frekvenciách a prečo väčšina TOP bední nejde pod 20Hz. Povedal a názorne predviedol na mojom prinesenom CD, prečo. Lebo pod 20Hz je tam aj tak len samý balast, čo tam nemá čo robiť, ale vo väčšine štúdií sa tým nezaoberajú, lebo aj tak nikto nemá bedne, čo to zahrajú. Vieme, že také bedne sú, no otázka znie: Načo? Na poslednej výstave v BA ma dosť chytili aktívne, digitálne bedne Audio Resolution Ellipse akurát mi niečo neidentifikovateľné vadilo. Pre basychtivých návštevníkov boli nastavené od 18Hz. Po prestavení na 23Hz sa spodky vyčistili a hralo to skvele.

Snáď som sa trafil a je to k téme